Albert Viktor
Albert Viktor Sasko-Kobursko-Gothajský | |
---|---|
Albert Viktor kolem roku 1880 fotografie od Alexandra Bassana | |
Narození | 8. ledna 1864 Frogmore Estate |
Úmrtí | 14. ledna 1892 (ve věku 28 let) Sandringham House |
Příčina úmrtí | zápal plic |
Alma mater | Trinity College Univerzita Heidelberg |
Titul | vévoda Clarence a Avondale |
Ocenění | velkokříž Řádu nizozemského lva (1885) Podvazkový řád čestný doktor Dublinské univerzity čestný doktor Univerzity v Cambridgi komandér Řádu věže a meče … více na Wikidatech |
Rodiče | Eduard VII. Alexandra Dánská |
Rod | Sasko-Kobursko-Gothajští |
Funkce | vévoda z Clarence a Avondale (1890–1892) člen Sněmovny lordů |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Princ Albert Viktor, vévoda z Clarence a Avondale (Albert Viktor Kristián Eduard; 8. ledna 1864 – 14. ledna 1892) byl nejstarší dítě prince a princezny z Walesu (později krále Eduarda VII. a královny Alexandry) a vnuk vládnoucí britské panovnice, královny Viktorie. Od svého narození byl druhým v linii následnictví britského trůnu, ale nestal se králem ani princem z Walesu, protože zemřel dříve než jeho babička a otec. Jeho otec nosil v historii Anglie nejdéle titul následníka trůnu. V roce 2017 ho překonal současný král Karel III.
Albert Viktor byl své rodině a mnoha pozdějším životopiscům znám jako „Eddy“. Jako mladý hodně cestoval po světě jako námořní kadet a jako dospělý vstoupil do britské armády, ale nevykonával žádné aktivní vojenské povinnosti. Po dvou neúspěšných námluvách se koncem roku 1891 zasnoubil s princeznou Viktorií Marií z Tecku. O několik týdnů později zemřel během velké pandemie. Marie se později provdala za jeho mladšího bratra, který se nakonec v roce 1910 stal králem Jiřím V.
Intelekt, sexualita a duševní zdraví Alberta Viktora byly předmětem spekulací. Fámy v jeho době ho spojovaly se skandálem na Cleveland Street, do kterého byl zapojen také homosexuální nevěstinec; nicméně, neexistuje žádný přesvědčivý důkaz, že by tam někdy šel, nebo byl opravdu homosexuál.[1] Někteří autoři tvrdili, že to on byl sériový vrah známý jako Jack Rozparovač, nebo že se jinak podílel na vraždách, ale současné dokumenty ukazují, že Albert Viktor nemohl být v době vražd v Londýně, a tvrzení je široce odmítáno.
Život
Albert Victor se narodil jako nedonošený, což bývá považováno za příčinu jeho nevalných intelektuálních schopností. Začal studovat v Cambridgi, studia však pro slabé studijní výsledky přerušil a nastoupil službu v armádě. Vedl velmi volný způsob života, byl zapleten do řady skandálů; existuje dokonce teorie spojující prince s neodhaleným sériovým vrahem Jackem Rozparovačem, která přetrvala v několika filmových adaptacích, třebaže historikové prokázali, že v době londýnských vražd princ pobýval ve Skotsku.
Zasnoubil se s princeznou Marií z Tecku; k manželství však již nedošlo, princ zemřel na zápal plic v roce 1892. Princezna Mary se pak provdala za jeho mladšího bratra, budoucího krále Jiřího V.
Ani smrt prince nezůstala bez komentářů a různých teorií. Jedna z nich hovořila o syfilidě, jiná o předávkování morfiem, objevila se i hypotéza, že princ se dožil 20. let 20. století v izolaci na ostrově Wight a že jeho smrt byla mystifikací, která jej měla eliminovat z jeho nástupnictví na trůn.
Rodokmen
Galerie
- William Downey: Albert Victor
- Albert Victor (1875)
- Albert Victor (po r. 1880.), autor Alexander Bassano
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Albert Wiktor, książę Clarence i Avondale na polské Wikipedii.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Albert Viktor na Wikimedia Commons
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty. |
Britští princové | |
---|---|
Generace naznačují původ od Jiřího I., který formalizoval použití titulů princ a princezna pro členy britské královské rodiny. | |
1. generace | |
2. generace | |
3. generace | |
4. generace | |
5. generace | {{Note label}} označená jako k „pouze dočasnému použití“. |
6. generace | |
7. generace | |
8. generace | |
9. generace | {{Note label}} označená jako k „pouze dočasnému použití“. |
10. generace | |
11. generace | |
12. generace | |
1Je zde použita šablona {{Note label}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.Nenarodil se jako britský princ, ale byl mu udělen titul prince manžela.2Je zde použita šablona {{Note label}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.Nenarodil se jako britský princ, ale titul britského prince mu byl udělen.Princové, jejichž tituly byly odebrány, a způsobilí lidé, kteří tento titul nepoužívají, jsou zobrazeni kurzívou. |
Sasko-Kobursko-Gothajští princové | |||||||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Praotec | |||||||||||||||||||
1. generace | |||||||||||||||||||
2. generace |
| ||||||||||||||||||
3. generace |
| ||||||||||||||||||
4. generace |
| ||||||||||||||||||
5. generace |
| ||||||||||||||||||
6. generace |
| ||||||||||||||||||
7. generace |
| ||||||||||||||||||
*Před 11. únorem 1826 titulován jako princ Sasko-Kobursko-Saalfeldský |