Anton von Banhans

Anton von Banhans
Ministr zemědělství Předlitavska
Ve funkci:
1. února 1870 – 12. dubna 1870
PředchůdceAlfred Potocki
NástupceAlexander von Petrino
7. ministr obchodu Předlitavska
Ve funkci:
26. listopadu 1871 – 19. května 1875
PanovníkFrantišek Josef I.
Předseda vládyAdolf z Auerspergu
PředchůdceOtto von Wiedenfeld
NástupceJohann von Chlumecký
Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1867 – 1886
Poslanec Českého zemského sněmu
Ve funkci:
1863 – 1886
Stranická příslušnost
ČlenstvíÚstavní strana
(Klub liberálů – staroněmci)
Narození8. listopadu 1825
Měcholupy
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí26. května 1902 (ve věku 76 let)
Vídeň
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbeníHietzingský hřbitov (48°10′37″ s. š., 16°17′56″ v. d.)
DětiKarl von Banhans
SídloPraha III (od 1859) a Praha III (od 1850)
Profesepolitik, právník a státní úředník
PodpisAnton von Banhans, podpis
CommonsAnton von Banhans
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Anton von Banhans (8. listopadu 1825 Měcholupy[1] – 26. května 1902 Vídeň), byl rakousko-uherský, respektive předlitavský politik, v roce 1870 ministr zemědělství Předlitavska a v letech 1871–1875 ministr obchodu Předlitavska.

Biografie

Karikatura ministra Banhanse, kosícího privilegia šlechty, Humoristické listy r. 1874

Nastoupil do státních služeb, od roku 1859 byl pak ředitelem správy velkostatku hraběte Waldsteina. V roce 1863 byl zvolen na Český zemský sněm a zasedal také jako poslanec Říšské rady. Od roku 1867 byl sekčním šéfem ministerstva vnitra.[2]

Na Říšskou radu byl zvolen Českým zemským sněmem (celostátní zákonodárný sbor tehdy ještě nebyl volen přímo, ale tvořen delegáty jednotlivých zemských sněmů) roku 1867 za kurii měst a průmyslových míst v Čechách. Mandát zde skrz Český zemský sněm získal i roku 1870 (10. listopadu 1870 složil slib), v roce 1871 (kurie měst a průmyslových míst v Čechách) a poslancem se stal i v prvních přímých volbách do Říšské rady roku 1873, kdy získal mandát poslance za městskou kurii v Čechách, obvod Žatec, Postoloprty atd. Za tentýž obvod obhájil poslanecké křeslo ve volbách do Říšské rady roku 1879 a volbách do Říšské rady roku 1885. Rezignace na mandát byla oznámena na schůzi 28. ledna 1886.[3] Na Říšské radě se v říjnu 1879 uvádí jako člen staroněmeckého Klubu liberálů ( Club der Liberalen).[4]

1. února 1870 se objevil jako člen krátce existující vlády Leopolda Hasnera na pozici ministra zemědělství Předlitavska. Portfolio si udržel do 12. dubna 1870 .[5]

Podruhé se členem kabinetu stal 26. listopadu 1871 za vlády Adolfa von Auersperga, nyní na pozici ministra obchodu Předlitavska. Post si udržel do 19. května 1875.[6] Jako ministr se zasadil o všeobecné přijetí metrického systému a regulaci železničního podnikání.

Po odchodu z vlády se dále veřejně angažoval. Poslancem Českého zemského sněmu byl do roku 1886, kdy rezignoval.[7] Od roku 1890 působil jako prezident Společnosti pro dunajskou paroplavbu.[2]

Jeho synem byl Karl von Banhans, později rovněž ministr předlitavské vlády.[2]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnosti Měcholupy
  2. ↑ a b c Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Bd. 1. Wien: [s.n.], 2003-2011. Dostupné online. ISBN 978-3-7001-3213-4. Kapitola Banhans, Anton Frh. von (1825-1902), Minister, s. 48. (německy) 
  3. ↑ Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
  4. ↑ Parlamentarisches. Salzburger Volksblatt: unabh. Tageszeitung f. Stadt u. Land Salzburg. Říjen 1879, roč. 9, čís. 126, s. 1–2. Dostupné online. 
  5. ↑ kol. aut.: Československé dějiny v datech. Praha: Svoboda, 1987. ISBN 80-7239-178-X. S. 586. 
  6. ↑ kol. aut.: Československé dějiny v datech. Praha: Svoboda, 1987. ISBN 80-7239-178-X. S. 587. 
  7. ↑ http://www.psp.cz/eknih/1883skc/4/stenprot/001schuz/s001001.htm

Externí odkazy

Ministři obchodu Předlitavska
1. Bernhard von Wüllerstorf (1867) • 2. Franz Karl von Becke (1867) • 3. Ignaz von Plener (1867–1870) • 4. Sisinio de Pretis (1870–1871) • 5. Albert Schäffle (1871) • 6. Otto von Wiedenfeld (1871) • 7. Anton von Banhans (1871–1875) • 8. Johann von Chlumecký (1875–1879) • 9. Karl Korb von Weidenheim (1879–1880) • 10. Alfred von Kremer (1880–1881) • 11. Felix Pino z Friedenthalu (1881–1886) • 12. Karl von Pusswald (1886) • 13. Olivier de Bacquehem (1886–1893) • 14. Gundaker Wurmbrand-Stuppach (1893–1895) • 15. Heinrich von Wittek (1895) • 16. Hugo Glanz von Eicha (1895–1897) • 17. Ernest von Koerber (1897–1898) • 18. Josef Maria Baernreither (1898) • 19. Josef von Dipauli (1898–1899) • 20. Franz Stibral (1899–1900) • 21. Guido von Call (1900–1905) • 22. Leopold z Auerspergu (1905–1906 a 1906) • 23. Josef Fořt (1906–1907) • 24. František Fiedler (1907–1908) • 25. Viktor Mataja (1908–1909) • 26. Richard Weiskirchner (1909–1911) • 27. Viktor Mataja (1911) • 28. Mauriz von Rössler (1911–1912) • 29. Rudolf von Schuster-Bonnott (1912–1915) • 30. Alexander Spitzmüller (1915–1916) • 31. Franz Stibral (1916) • 32. Karl Urban (1916–1917) • 33. Viktor Mataja (1917) • 34. Friedrich von Wieser (1917–1918)
kurzivou – pověřeni správou úřadu
Autoritní data Editovat na Wikidatech