Bratrstvo Bolestné Matky Boží pod černým škapulířem

Bratrstvo Bolestné Matky Boží pod černým škapulířem bylo náboženské bratrstvo působící v Mikulášovicích při kostele svatého Mikuláše mezi lety 1717 a 1783. Jeho členové organizovali různá procesí, pobožnosti, ale také stavbu kaplí a křížů.

Historie

Bratrstvo Bolestné Matky Boží pod černým škapulířem založil v Mikulášovicích roku 1717 obchodník Friedrich Dittrich, k dalším zakládajícím členům patřil například i místní farář Franz Hieronymus Lankisch.^[1] Zřízení bratrstva oficiálně potvrdili lipovský hrabě Franz Wilhelm Salm-Reifferscheidt (1672–1734) a biskupství až 20. července 1721.^[2] Konfraternita navazovala na dřívější mariánskou úctu, která se v Mikulášovicích rozvinula od roku 1695, kdy stavitel Balthasar Hille nalezl při přestavbě kostela svatého Mikuláše pozdně gotickou hliněnou sošku Panny Marie s Ježíškem. Zakladatel Dittrich opatřil bratrstvo základními financemi a za jeho sídlo zvolil svůj dům. Hlavním předmětem úcty se stala dřevěná socha Piety pocházející z druhé čtvrtiny 15. století, kterou již roku 1715 odkoupil pro mikulášovický kostel od šenovského obchodníka Johanna Georga Pohla (ten ji získal na obchodní cestě v roce 1695 v saském Löbau). Pro tuto sochu zřídili členové bratrstva v kostele oltář a v roce 1718 vypravili do Bohosudova procesí, aby se mohla jejich socha dotýkat tamní Piety.^[1]

Náplň činnosti bratrstva vycházela především ze zbožnosti a potřeb jeho členů. Ti se pravidelně účastnili procesí a pobožností u místních křížů a kaplí, které hojně zakládali a pečovali o ně. Velký význam měla starost o poslední rozloučení s členy bratrstva, sloužení mší za jejich duše a péče o jejich odkaz.^[1] Z tohoto důvodu byli někteří nebožtíci zapisováni jako členové bratrstva i po smrti. Pobožnosti a bohoslužby se soustředily především na mariánské svátky. Boží přízeň si členové bratrstva vyprošovali také pro své děti, a to začasté formou finančního příspěvku bratrstvu.^[3] Činnost bratrstva měla také hospodářský význam, protože mohlo ze svých prostředků poskytovat půjčky a pravidelně zadávalo zakázky místním řemeslníkům.^[1] Členové konfraternity pocházeli zejména z Mikulášovic, ale také z blízkých vsí jako Staré Hraběcí, Velký Šenov, Lipová, Brtníky, Kopec, Vilémov či Dolní Poustevna.^[3]

Bratrstvo Bolestné Matky Boží pod černým škapulířem zaniklo v souvislosti s patentem císaře Josefa II. z 22. května 1783, kterým náboženská bratrstva zrušil.^[1]^[3]

Zakladatelská činnost

Během existence bratrstva financovali jeho členové založení různých sakrálních památek.^[2]^[3] Vzhledem k torzovitosti pramenů (neúplné účetní knihy a nedochovaný soupis křížů z roku 1837) není následující seznam úplný.

1718 oltář Panny Marie v kostele svatého Mikuláše
1718 kaple Nanebevzetí Panny Marie (Wähnerova kaple), založil cestovatel Johann Georg Wähner
1724 kaple Bolestné Matky Boží (Balzerova kaple), založil domkář a forman Johann Ließner
1733 kaple Panny Marie Pomocné (Fürleho kaple), založil statkář a obchodník Jacob Fürle
1733 kaple Svaté rodiny (Melchiorova kaple), založil Melchior Wäber
1741–1742 kaple Nejsvětější Trojice, spolufinancování výstavby
1768 socha svatého Jana Nepomuckého, založil obchodník Johann Dittrich
1763 Dittrichův kříž, založil sedlák Johann Christof Dittrich
kříž U pěti lip

Galerie

Kaple Nanebevzetí Panny Marie
Kaple Bolestné Matky Boží
Kaple Nejsvětější Trojice
Socha svatého Jana Nepomuckého

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b ^c ^d ^e KARLÍČEK, Petr; NĚMEC, Jan. Mikulášovice. Dlouhá historie nejdelšího města českého severu. 1. vyd. Mikulášovice: Město Mikulášovice, 2016. 264 s. ISBN 978-80-270-0806-3. S. 33.
↑ ^a ^b BREJCHOVÁ - STEINOVÁ, Nataša. Zjánštená item zjančená léta na Děčínsku. Děčín: Okresní muzeum Děčín, 2001. 204 s. S. 154.
↑ ^a ^b ^c ^d BELIS, Jiří; BELISOVÁ, Natalie; ČERVINKOVÁ, Petra. Krajina kovaných křížů. Praha: Národní muzeum, 2015. 280 s. ISBN 978-80-7036-472-7. S. 64–70.