Orechovo-Zujevo
Orechovo-Zujevo Орехово-Зуево | |
---|---|
znak vlajka | |
Poloha | |
Souřadnice | 55°48′ s. š., 38°58′ v. d. |
Nadmořská výška | 122[1] m n. m. |
Časové pásmo | UTC+3[2] |
Stát | Rusko Rusko |
Federální okruh | Centrální |
Oblast | Moskevská |
Moskevská oblast na mapě Ruska | |
Orechovo-Zujevo Orechovo-Zujevo, Moskevská oblast | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 36 km² |
Počet obyvatel | 118 309 (2020)[3] |
Hustota zalidnění | 3 286,4 obyv./km² |
Etnické složení | Rusové, Ukrajinci, Tataři (1,6 %), Mordvinci, Bělorusové |
Náboženské složení | pravoslaví, Starověrci |
Správa | |
Starosta | Oleg Valerijevič Aparin |
Vznik | 1917 |
Oficiální web | www |
Telefonní předvolba | +7 496 |
PSČ | 142600—142619 |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Orechovo-Zujevo (Орехово-Зуево) je ruské město ležící v Moskevské oblasti na řece Kljazmě asi 90 km východně od Moskvy v nadmořské výšce 120 metrů. Město má přes 120 000 obyvatel a proslavilo se hlavně jako centrum textilního průmyslu.
Historie
První písemná zmínka o Zujevu pochází z roku 1209, tehdy se ještě jmenovalo Voloček Zujev (voloček je název místa, kde byly lodě přetahovány po souši z jedné řeky do druhé). Orechovo bylo založeno roku 1647. V roce 1797 založil místní rolník Sava Morozov textilní manufakturu, která se v průběhu 19. století stala jednou z nejdůležitějších továren Ruska a z dynastie Morozovů udělala milionáře. Město se vyznačovalo vysokou životní úrovní, jako jedno z prvních v Rusku mělo nemocnici, kino, telefonní spojení, veřejný park či sportovní stadion. Zároveň zde bylo středisko ruského dělnického hnutí - v lednu 1885 vstoupilo 8000 Morozovových zaměstnanců do stávky proti snižování platů v důsledku hospodářské krize, kterou až po deseti dnech potlačilo šest kozáckých setnin; dělníci však dosáhli zlepšení pracovních podmínek. V červnu 1917 byly obce Orechovo a Zujevo spolu s nedalekými Nikolským a Dubravkou spojeny do jednoho celku a povýšeny na město.
Současnost
Orechovo-Zujevo je významné průmyslové město. Vedle bavlnářského kombinátu (jehož význam v postsovětské éře dost poklesl) jsou zde podniky zpracovávající sklo a umělé hmoty, Orechovo-Zujevo je také důležitý železniční uzel. Město má umělecko-průmyslovou školu, vlastivědné muzeum, divadlo, sportovní halu, v poslední době bylo vystaveno několik supermarketů. Partnerským městem Orechova-Zujeva je německá Postupim.
Osobnosti
V Orechovu-Zujevu a nedalekých Petuškách dlouho žil spisovatel Venědikt Vasiljevič Jerofejev. Dalšími významnými rodáky jsou herec Viktor Suchorukov, gymnastka Anna Pavlovová nebo klavírista Jakov Flier.
Odkazy
Reference
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Orechovo-Zujevo na Wikimedia Commons
- Stránky města
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty. |
Města v Moskevské oblasti | ||
---|---|---|
Apralevka • Balašicha • Beloozjorskij • Bronnicy • Černogolovka • Čechov • Dědovsk • Dmitrov • Dolgoprudnyj • Domodědovo • Drezna • Dubna • Dzeržinskij • Elektrogorsk • Elektrostal • Elektrougli • Frjazino • Golicyno • Chimki • Choťkovo • Istra • Ivantějevka • Jachroma • Jegorjevsk • Kašira • Klin • Kolomna • Koroljov • Kotělniki • Krasnoarmejsk • Krasnogorsk • Krasnozavodsk • Krasnoznamensk • Kubinka • Kurovskoje • Likino-Duljovo • Lobnja • Losino-Petrovskij • Luchovicy • Lytkarino • Ljubercy • Možajsk • Mytišči • Naro-Fominsk • Noginsk • Odincovo • Orechovo-Zujevo • Ožerelje • Ozjory • Pavlovskij Posad • Peresvet • Podolsk • Protvino • Puščino • Puškino • Ramenskoje • Reutov • Rošal • Ruza • Sergijev Posad • Serpuchov • Solněčnogorsk • Staraja Kupavna • Stupino • Šatura • Ščolkovo • Taldom • Vereja • Vidnoje • Volokolamsk • Voskresensk • Vysokovsk • Zarajsk • Zvenigorod • Žukovskij |